pondělí 29. září 2014

V náruči jednoho Pána ...

... se na nějakou dobu ocitly i naše zmrzlinky, dečky, oblečky a hračky... 

Máme z toho velkou radost, protože se nám málokdy stane, že když se pro něco nadchneme, tak to najde odezvu i na druhé straně. 

A tady to vyšlo! 


Pán Medvedík, láska na první pohled! Krásný concept store pro děti v samém srdci města nad Dunajem. 

ANO!

Ice Ice Baby na nějakou dobu přestěhovala svoje zásoby na Majčinu domácí půdu :) 

Na jak dlouho nevíme, zatím, ale doufáme, že se tam zabydlíme postupně na stálo. 

Takže pro ty, kteří po nás touží naživo:

Pán Medvedík, Gröslingova 37, Bratislava



pondělí 15. září 2014

Konec léta...

... předznamenával velké změny. 

Pro mě návrat do reality běžného života, což v kombinaci se vstupem dítěte do školky a prací na několika frontách znamenalo stát se vlastně skvělou produkční. Ještě to úplně nefrčí, jak bych si přála, ale bude líp. 

Nicméně, konec léta byl také chvílí, kdy jsme se společně s naším spřáteleným eshopem Popout zúčastnili setkání s novináři, bloggery, a to v kouzelné kavárně Alchymista, nabízející kromě skvělých dortů také totálně vyzenovanou zahrádku. :)

Setkání to bylo krásné, milé, plné tvůrčích bytostí s ohromným nasazením v sobě samotných tvořit věci podle svého. 

Jsme moc rády, že můžeme být součástí tak skvělého projektu, jakým Popout je. Díky vám! 


Klára, jedna ze zakladatelek Popoutu. 
















A video tady .










středa 30. července 2014

Nalezené poklady...

... u našich slovenských bratrů... 





Stará opuštěná kouzelná hřišťata, co si pamatujeme všichni...


Klasická zeměkoule, rezavé houpajdy, oblouky, které jsem nikdy moc nechápala, na co pořádně jsou. 



Žádné strasti s unijními normami. 

Pěkně tak, jak je tu starý režim zanechal, tak tu jsou. 

A jejich kouzlo spolu s nimi. 


Trička s mečem a korunou k dostání tady



pondělí 21. července 2014

Se to tak sešlo

Já mám léto hodně spojené s tím pocitem prázdnin, kdy snídám ještě v pyžamu na zahradě čerstvý jahody, jezdím na pionýrovi a v pravidelných intervalech si odírám kolena... To bylo ale když mi bylo tak deset. 
Dneska mám léto spojené s hektičností okolo všech těch narozenin, co kolem mě jsou. 
No počítejte se mnou: 
Já, Majka, Oliver, Lina, Oliverova sestřenice narozená ve stejný den jako on jen o dva roky dříve, Oliverův bratranec narozený naprosto stejně jako on...  
Takže co já dělám celý červen je, že vybírám a vymýšlím roztodivné dárky pro všechny okolo. A při té příležitosti vymýšlím dárky i sobě. Totiž rozumějte - vymýšlím si, co bych chtěla dostat... No a někdy si to hold koupím a pak mě tím obdarovávají ostatní. 
Letos mi to hezky vyšlo a všecky dárky dohromady krásně ladí:) i díky krasokrásnému psaní z mé oblíbené dílny by Rosa Mitnik. ( moje úchylka Ferm living designem začíná nabírat trochu na fanatičnosti řekla bych). 


Oliver zas dostal výbavu, za kterou by se nemusel stydět nejeden výpravčí. Lístky, štípačky, píšťalka bylysoučástí jedné sady cospolu s plácačkou doputovala z Německa. 
Čepici nám darovala již zmíněná Rosa, originální retro špendlík a leporela se všemi mašinami praděda a kabelu jsem spíchla já. 


Toliko radosti při první jízdě by člověk nečekal. Jako ne že bych toužila po tom mít doma nádražáka, ale ty útržky z dětství, kdy jsme chodili křičet na železniční most a pozorovat vlaky na nádraží, ve mě tak nějak zůstávají. 




středa 16. července 2014

Meč nebo plácačku?


Oliverovi budou v sobotu tři... Až je to člověku líto, že to tak rychle letí. Že už to prostě není mimino. ( pro mě samozřejmě je a bude a basta!)

Nicméně rozplývat se tady nad ním nebudu. 

Spíš jsem si v posledních pár týdnech všimla jeho jedné naléhavé potřeby. Která nás doma moc nepotěšila. A tak přišla na řadu slova jako: " to se nedělá".. " to není hezký..." a podobný. 

Nechápeme, kde to vzal, ale stejně jako jsem skálopevně přesvědčená o tom, že chlapcům prostě někdo v meziplanetárním prostoru těhotenství zasune do hlavy složku obsahující všechno, co má kola - auta, letadla, traktory, bagry, vláčky, motorky.... uf... nezapomněla jsem na něco? No tak jsem přesvědená i o tom, že jim tam někdo vkládá složku se vším, čím se dá bojovat - meče, pistolky, praky... 

Takže když na nás poprvé namířil vařečku, profesionálně přimhouřil očko a vypálil, trochu nás to zarazilo.

Nicméně... 

Já mám ráda kluky, a vždycky jsem chtěla kluka, kterej bude trochu "rošťák". ( on ten můj je docela cíťa, ale to už je asi úděl raků...) 
A teď proč to celé píšu. 

Narazila jsem na skvělý článek. Kde to je krásně vysvětleno. 

Chlapi prostě mají být hrdiny, ochraňovateli, bojovníky. 

Dnešní společnost té jejich roli moc nepomáhá ( a co si budeme povídat - ani my ženy jim nepomáháme. Tou naší věčnou snahou být soběstačné, ale to je už jiné téma...)

Nechme kluky si hrát na to, co je jim přirozené. 




Celý článek tady.

úterý 24. června 2014

Když jeden den nestačí


Je to asi nějaké pravidlo, kterým se řídí organizátoři našich pražských atrakcí... Všecko v jeden den... Dobře, ve dvou... I to je málo, máte- li se stihnout na všech aspoň otočit a čmuchnout k tomu, jaké to tam je. 

Sobota už od prvního pohledu do kalendáře znamenala - musíme se rozkrájet, jinak to nedáme. 
Dali.
Tedy jen něco. 
Apetit piknik, naštěstí pro nás dopoledne. V jedenáct už tam byla plná louka mlsek chtivých nadšenců, o dvě hodiny už nebylo plno jen na louce, ale úplně všude a moje oblíbené Laskominy už měly jen jednu barvu makronek :( 

No a pak se muselo šlápnout do bot, vysupět kopec pod Žižkou a hurá na dětský den s Terriberem. 

Největší úspěch měla samořejmě auta. 



Pak střílení lukem. 



Pak obyčejné mužské práce... 



Zapojeni byli i ostatní členové Ice Ice Baby Gangu. 

A další a další a další... 

Takže skóre soboty: 2x splněno

Neděle mě potěšila sluníčkem a teplějším počasím, pohledem na kytičku z trhů, nově objevenou vegetariánskou restaurací, kde platíte jen tolik, kolik chcete, a... 

KNIHEXEM!

Nejsem žádný velký knihomol. Alespoň si to myslím. Ale mám je ráda. Ráda si je kupuju, že třeba jednou si je přečtu. 
Ráda si jimi listuju a studuju detaily. 
Fotky, obrázky, grafiku, papír... 
A sčkoli mi před rokem připutovala čtečka, stejně si je raději ochmatám a vidím na nich tu stopu času. 

Takže pražská Náplavka zaplavená těmi nej pro mě znamenala dvouhodinovou seakci, kdy jsem běhala od jednoho stánku k druhému a...

NEVĚDĚLA KTEROU DŘÍV!









A tak jsem dopadla tak, že ty nejkrásnější jsem tam, pro jistotu, nechala. Nevadí. Devatero pohádek se bude hodit. Čůrací knížka prý je pro chlapce každého věku. Černý zápisník prostě MUST HAVE. A to v tom sáčku je dárek pro Majku. Protože bude mít narozeniny :) Ale PŠT! 



čtvrtek 12. června 2014

Sláva nazdar výletu!

Nezmokly jsme, už jsme tu! 

Po krátké odmlce, kdy jsme sbíraly síly a paprsky slunce... 

A hrdě, s velkou dávkou radosti (a taky trošičku strachu samo...), vám představujeme náš vlastní 
eshop!!! 

Detaily se ještě dolaďují, produkty budeme přidávat postupně, jak budou pod rukama vznikat. 

Najdete tu ale všechny naše dekorační věci, hračky, mazlíky, peřinky... 

Líbí? :)