Mě se to nestalo docela dlouho... A najednou, s tím ´množstvím´ času člověk neví, co si počít...
Z koutů bytu na něj zlověstně koukají nedodělávky- vytřídit staré oblečení, odnést do sklepa, vyžehlit těch asi stopadesát praček...
A pak ty příjemnější...
V klidu se nasnídat.
Začít číst knížku, co jsem dostala k Vánocům.
Nalakovat si nehty.
Čučet z okna do blba jak dlouho se mi zachce.
Nevařit, protože si dojdu na oběd.
Konečne se podívat na Hořící keř.
A milion dalších možností...
Nějak v sobě musím uklidnit tu bytost, co má nutkání dělat všechny ty nesmysly, a najít v sobě tu, které prostě nepřijde jako mrhání časem to, když prohnípe celej den!
A co děláte vy, když máte kopu volného času?
Jedu si (sama a v klidu!!!) nakoupit k Mrázovi a v tramvaji si čtu své OBLÍBENÉ blogy ... :o)
OdpovědětVymazatAkorát s tím uklízením je to děsné dilema:
má přirozenost mi velí netknout se jediné věci,
ale zas - když to uklidíš, máš to uklizené po celou dobu, než se ti domů vrátí gang - a to je strašně příjemné - poflakovat se v krásném bytě ...
... vzpomínáš ... jako zamlada ... :o)
Na Hořící keř jsme se včera taky dívali, dobrá náhoda... Je to masakr...A Mráze Rose závidím, po přestěhování z Prahy do Vídně ho mám trochu zruky, zato jsem objevila Ameriku :) Krásný blog! Zdraví Markéta
OdpovědětVymazatChichi, Hořící keř jsem zvládla, uklízet jsem neuklízela, zato jsem stihla našít pár kousků, které tu brzy uvidíte :) Rosi, a potulovat se po bytě, kde není čurbes, to je asi moje úchylka... :o)
OdpovědětVymazat